Video
Klíšťová encefalitida číhá i uprostřed města. Nebo v sýru
Ten, kdo po celý rok téměř neopustí město, se často domnívá, že nebezpečí číhající v divoké přírodě se ho příliš netýká – tedy ani nákaza klíšťovou encefalitidou.
Někteří lidé sami sebe považují za takzvané „městské typy“. Vždycky mají v zásobě výrok jako „nejlepší tráva je beton“ a vycházka v jarním lese nebo pohled do horského údolí jim nic neříká. Ten, kdo po celý rok téměř neopustí město, se často domnívá, že nebezpečí číhající v divoké přírodě se ho příliš netýká – tedy ani nákaza klíšťovou encefalitidou: s klíšťaty se lze přece setkat jedině v lese. Následující dva příklady ukazují, že virus přenášený klíšťaty je opravdu nezmar a překvapit nás může i v místech, kde bychom ho vůbec nečekali.
Klíště ve víru velkoměsta
Poměrně rozšířený názor, že klíšťata se vyskytují pouze ve volné přírodě, je lichý. Nikoho asi nepřekvapí, když si nezvaného hosta přinese přisátého na kůži z výletu do Divoké Šárky. Klíště si svoji oběť dokáže najít i na malé zahrádce uprostřed města. Bylo popsáno několik případů, kdy si malé dítě na sobě přineslo domů infikované klíště, přestože se již několik dní pohybovalo pouze na předzahrádce domu uprostřed městské zástavby. Z těchto případů plyne jediné – očkování proti klíšťové encefalitidě a pečlivá prevence před Lymeskou borreliózou má smysl i u těchto „kovaných měšťáků“.
Klíště v sýru nenajdeme, „klíšťovku“ ano
Ačkoliv klíšťová encefalitida se jednoznačně nejčastěji přenáší prostřednictvím infikovaného klíštěte, možný je i jiný způsob nákazy. Klíšťová encefalitida se může na člověka přenést mlékem infikovaného zvířete – krávy, kozy nebo ovce. Z tohoto pohledu je zajímavá epidemie z roku 1999, která propukla v okrese Vsetín. Byla to neobvyklá situace, protože vsetínský okres nepatří mezi endemické oblasti: po mnoho let byl na Vsetínsku výskyt onemocnění klíšťovou encefalitidou velmi nízký, ročně maximálně jeden případ. V roce 1999 se však najednou objevilo přes dvacet případů onemocnění, některé z nich velmi závažné. Náhlý vznik epidemie byl nepochopitelný až do chvíle, kdy vyšlo najevo, že všichni nemocní měli jedno společné: konzumovali ovčí sýr vyrobený na nedaleké soukromé farmě.
Ačkoliv se takové případy nestávají příliš často, měly by nás varovat: nikdy se nelze spoléhat na to, že po celý rok klíště prostě nepotkám. A prevence má smysl i pro ty, kteří si s volnou přírodou zrovna netykají.
(vek)
