Vaše zkušenosti
|
|
|
» 8.3.2024
Jednoho krásného dne jsem si odpoledne vytáhla klíště. Říkám si fuj ty jsou hnusný. Previt na zimu na kotníku se mi přímo nasál. Po nejake době se o jevily: šílená bolest celého těla, kosti, svalů, únava, teplota. Šla jsem k obvodnímu a řekl že mám nějakou hnusný chřipku. Ležela jsem jak lazar ani zvednout jsem se nemohla. Nic mi nedal. Po čase se to urovnalo. Jednou když jsme jeli s přítelem pryč autem jsem začala šíleně jedete v autě ať zastaví, copak nevidí zr nabourame? Koukal na mě zastavil. Vůbec jsem nedokázala rozeznat vzdálenost. Postupně se přidala neskutečná bolest hlavy a hučení v hlavě. Hlavou jsem se tloukla do zdi a prosila aby mi pomohli. Opět obvodní. Sdělil.mi že simuluji že nemohu mít nic. Krev byla dobrá. Tlačila hsem na něj až jsem prošla kolo vyšetření. MR nález pozanetlivych ložisek. Lumbslni punkce 3x. Nikomu bych to nepřála. Pan doktor z neurologie mi sdělil. Meningoencefalitida. Prodělala jste zanet mozku nejspíše od klíštěte. Trpěla jsem jako zvíře. Doktor řekl že můžu být ráda když to ovlivnilo pouze mou levou stranu těla a mám šílený třes. Chod na neuro pravidelně 1 ročně paní doktorka mě hlídá. Musím se hlídat vše co můžu chytnout se na mě ihned projeví šílenou únavou a bolesti hlavy. Hlídá md i kvůli RS. A já? Na noze mi zůstala 2mm.tuha bulka na zile po tom previtovi. Ani nevíte jak se jich bojím.
» 17.1.2024
Dobrý den, cca 10července jsem na sobe cítil náznaky klasické chřipky a nachlazení. Takže jsem začal pít čaj dal nějaký paralen na zvýšenou teplotu. Po týdnu mě bylo hej, tak jsem začal běžně fungovat. Ke konci týdne jsem začal mít závratě, bylo my na zvracení, byl jsem dezorientovaný a začínal vidět rozmazaně. Jeli jsme tedy do nemocnice, kde nevěděli co se mnou je.( na klíště se mě ptali, ale já žádné neměl. Dostal jsem dvě kapačky (fyziologický roztok) po nich se mi udělalo o trochu lépe, měl sem zvýšenou teplotu 37,6C. Odjel jsem ještě domu s tím, že pokud mi bude stále špatně přijedu zítra znovu . Té noci jsem skoro nespal vůbec, bylo mi hrozně a těšil sem se na ráno až pojedu zpět do nemocnice. Byl jsem hospitalizovaný na neurologii v ústí nad Orlicí. První asi tři dny byly příšerné( nemohl sem se ani posadit na postel, ruku jsem dal na madlo nad postelí, ale nedokázal sem se přitáhnout, zkoušel jsem se rozhoupat a jakoby vyšvihnout, nešlo to, tak sem to vzdal) V hlavě to vypadalo jako když vám svítí červené světlo nad exitem a všechny dveře jsou uzavřeny. byla mi udělána lumbální punkce a za cca tři dny přišli výsledky. Encefalitida a borelióza, hybnost končetin se výrazně zhoršila, pravou ruku jsem v leže nezvedl nad hlavu a nohy fungovali v sytému autopilota. Třes v rukách byl takoví, že když jsem jedl polévku, tak puse jsem dostal už jen prázdný obsah a olizoval kov. Po cca 10 dnech jsem sám dokázal jít na záchod vzdálený 20m. vyl to výkon hodný medaile, po něm sem byl šíleně vyčerpaný. Každý den za mnou přišel neurolog, zeptal sem mě jak mi je. Pošimral mi chodidla a zas odešel. Hospitalizovaný jsem byl tři týdny. Kamarádi a rodina mě vozili na vozíku, moje řeč byla zadrhávající se, provázena častými výpadky paměti. Zhubl jsem 14 kg
Po třech týdnech sem byl propuštěn do domácí péče, bolest hlavy, svalu. Často mi mozek dělal, že nezaregistroval že má nohy
, tak je odpojil a já spadl nekontrolovaně na zem( většinou když jsem se nahnul směrem dopředu pro něco)
Ted je to 6 měsíc, stále neschopen práce, třes v rukách a v celém těle( hlavně při stresu i sebemenším vás to dokáže slušně rozhodit, třeba na celej den ) Vrchní pletenec ramen není ideální a nohy nejsou stoprocentní oporou, takže jim moc nevěřím. Po psychické stránce pociťuji, že jsem mnohem víc podrážděný a často to odnesou moji nejbližší. Zhoršený trpělivost, časté křeče, zhoršená paměť.
Momentálně čekám na lázně.
I tímto směrem bych chtěl apelovat, prosím nechte se očkovat, tohle vám vážně změní život a to opravdu nechcete.
» 23.2.2023
Žiju na úpatí Novohradských hor celý život a nikdy jsem se osobně s touto nemocí u nikoho ve svém okolí nesetkala a tak jsem očkování nepřikládala důležitost. Loni v červenci jsem s touto nemocí skončila v nemocnici. Začalo to nenápadně velkou únavou, větší potřebě spánku, nakonec brnění chodidel, vysoké horečky (40), točení hlavy. Po lumbální punkci mi potvrdili klíšťovou encefalitidu a nastaly 3 nejtěžší dny mého života, kdy jsem si už říkala, že si přeji, aby to skončilo, jakkoli, ale skončilo. Nesnesitelné bolesti hlavy, točení, závratě, zvracení, třes v rukou. Vše se uklidnilo a zmírnilo, horečky ustoupily a po 10ti dnech mne z nemocnice propustili s tím, že jsem měla veliké štěstí, lehký průběh, žádné změny na mozku. I tak mi ovšem zakázali na 2 měsíce řídit, číst, dívat se na TV, PC, Mobil, vyhýbat se slunci. Což byl v létě celkem problém. Tak se můj život najednou scvrknul na pobyt v baráku a koukání se z okna, protože nic jiného jsem vlastně nemohla a ani nezvládla. Spala jsem okolo 14ti hodin denně. Když už to vše vypadalo, že se budu moci vrátit pomalu do práce, začal další problém. Jak vir odcházel z těla, způsobil mi strnutí šíje - zablokovaly se mi svaly okolo krční páteře a přiskříply mi nervy a vyživovací žíly do hlavy. Dostala jsem opět závratě, rozostřilo se mi vidění - měla jsem žluté mžitky před očima, začalo mi nesnesitelně pískat v uších a i pár dní jsem slyšela stále ozvěnu, začaly mi strašně padat vlasy, ztratila jsem cit v kůži na celém těle... tohle všechno jsem postupně vyřešila rehabilitací a postupným uvolňováním svalů na krční páteři. Ale trvalo to víc jak měsíc. Po necelých 4 měsících od hospitalizace jsem se vrátila do práce, kdy mi můj šéf dovolil volnější režim. Jsem mu do dneška za to neuvěřitelně vděčná, protože vím, že bych nemohla rovnou pracovat naplno. Dneska po 8mi měsících od hospitalizace se konečně cítím dobře. Sportuji a dělám vše, co mě baví a naplno. Ovšem jsou stále dny, kdy jsem víc unavená nebo mě bolí hlava a trošku mi píská v uších. Jdu si lehnout a druhý den je líp. Všem lidem vzkazuji, prosím, naočkujte se, já měla obrovské štěstí, protože jsem měla lehký průběh - nemám poruchy spánku, soustředění, nemám epilepsii, ani migrény, nejsem nijak ochrnutá! Toto všechno se může stát ! Změna je pouze v chování... jsem víc lítostivá, citlivá, víc si věci beru a častěji brečím. Bohužel, když brečím, pak je mi 3 dny blbě a bolí mě hlava. Prý to snad časem odezní, ale taky nemusí. Je to velmi závažné onemocnění, nepodceňujte ho, prosím, nebuďte tak hloupí, jako jsem byla já!
» 3.2.2023
Sú to už skoro 3 roky, čo manžel prekonal kliešťovú encefalitídu a posledné mesiace je čoraz podráždenejší. Cez týždeň, keď pracuje 8 hodín, po príchode domov, už v podstate nič nevládze urobiť.
Cez víkend je už od rána nevrlý, podráždený, všetko mu vadí. Myslí si, že sa hnevá oprávnene, ale aj širšia rodina si všimla, že sa veľmi zmenil, že to s ním nemáme ľahké.
Máte aj Vy pocit, že sa Vaši blízki po KE zmenili? Sú podráždenejší, nevrlí?
Čo by pomohlo?
Berie už roky malú dávku antidepresív, magnézium, B-komplex forte, ale nič nepomáha.
» 4.1.2023
Svuj pribeh pisu poprve. V lednu 2021 jako uplne zdrava a aktivni, ve svych 37 letech jsem se nechala ockovat latkou FSME IMMUN proti klistove encefalitide.
Nejsem antivaxer a naopak zijeme za mestem, kde pravidelne ze sebe sundavam nekolik klistat za sezonu, tj. bala jsem se teto nemoci a videla jasne reseni v ockovani.
Po 2 dnech zacaly silne bolesti hlavy. Postupne se pridavaly dalsi symptomy - brneni koncetin, pulzujici bolest patere, vypadky v zornem poli... Vysetreni na neuro pohotovosti, lumbalni punkce a zaver - jsem zdrava. Nasledujici rano po propusteni se pridal silny tlak v hlave, teplota, zdeformovany sluch, zablesky svetla ve videni, bolest za ocima a po par hodinach dvojite videni. Opet neuro pohotovost (kde me ovsem jiz meli za blazna) a po hadce s neurolozkou me poslali na ocni. Po nekolika vysetrenich mi potvrdili parezu 6. hlavoveho nervu a z toho plynouci dvojite videni. Nasledovala hospitalizace na neurologii. Postupne se pridavaly dalsi symptomy - zaskuby svalu, mravenceni na temeni hlavy. Dalsich X moznych vysetreni v nemocnici, ktere nic dalsiho neprokazali. Tedy lekari meli "nalez" (parezu hlavoveho nervu), ale nemohli ho spojit s nicim - ani s ockovanim, ani s nejakym event. onemocnenim.
Ackoli bolesti hlavy ustoupily, a opet jsem slysela normalne, po propusteni vsechny ostatni symptomy pretrvavaly. Nekolik mesicu jsem videla dvojite - dva obrazy - napr. dve sklenicky v metrove vzdalenosti, dvakrat jsem videla svou dceru nebo muze, videla jsem dvoji dvere kdyz jsem nekam sla atd. Byla jsem stale sledovana v nemocnici, ovsem bez leceni. Dvojity obraz se postupne zacal spojovat, velmi pomalu. Po asi 5 mesicich centralni viz jiz byl normalni, jednotny.
Asi pul roku po propusteni jsem byla sledovana na neurologii, na ocnim.. Zpetne mi sdelili ze se pravdepodobne jednalo o lehkou meningoencefalitidu + polyradikulitidu, ovsem to se nedalo prokazat.
Ted jsou to dva roky. Snazim se zit normalne. Neni ale dne kdy si na to vse nevzpomenu, i diky nekterym nasledkum, ktere jsou stale se mnou. Stale mam zaskuby, cukani tela, tinnitus, mravenceni na hlave, stale vidim dvojite kdyz se podivam doleva... Nekdy je to lepsi, nekdy je to horsi. Ale bylo mi receno, ze je to uz naporad.
Nechtela jsem tento pribeh vubec psat - rikaji ze prava encefalitida je mnohem horsi. Proto nechci motivovat lidi k tomu aby se neockovali. Kazdy by ale mel adekvatne zvazit rizika ockovani a neockovani. Potiz je v tom, ze rizika ockovani se casto nedozvite (napr. jako ja pred 2 roky) a to se snazim timto prispevkem aspon castecne napravit.
Olga
» 24.11.2022
Zdravím, narazil jsem na tyto stránky a chtěl jsem se zeptat - neměli jste někdo skrz KE problémy s očima? Já měl na jaro tohoto roku, březen; covid, na který se vše potom shazovalo, nicm. ten proběhl nějak "běžně" (38°C, kašel). Pak jsem někdy v květnu měl poměrně dost klíšťat - vůbec jsem nechápal, kde se berou a v červnu přišla jak kdyby chřipka, kdy jsem měl podezření na klíště, nicm. neměl jsem žádný flek a tak se to neřešilo. Ty stavy nějak odezněly a za asi dva týdny přišlo peklo ohledně hlavy a hlavně OČÍ. Bolest hlavy šílená, ale hlavně pálení očí (nepředstavitelné, jak oči dokážou bolet), oči se mi stáčely vzhůru - jako byste dávali oči vsloup, ale mně se to dělo samo od sebe. Opět návštěva lékařů - to stáčení očí je tik (psychického charakteru), oční nenašla naprosto nic. Další asi měsíc jsem nějak žil jako stín, až ty bolesti očí začaly i tlakově bolet, bolest od nich šla velmi silně do okolí očí, do celé hlavy, to stáčení očí vsloup mě uvádělo až do takových stavů "tranzu". S tím tranzem při stočených očích vzhůru jsem byl poslán za psychiatrem (ten mi dal žádanku do nemocnice na neurologii, jestli nemám zánět CNS), tam mi doktor udělal CT a kladívkem proklepal. Život ohrožujícího nic nevidí, ale mám to dořešit s rajónním neurologem. Ten neurolog vzhledem k čekacím termínům probíhá do teď, já ještě po své ose si zařídil aspoň odběry na boreliozu (protože jsem jí podle mě měl v tom květnu) a Elisa i WB vyšly pozitivně chron. protilátky. Takže jsem to měl. U neurologa ještě padlo, že to stáčení očí vzhůru je při encefalitidě a jestli jsem to neměl nějak křížené vše dohromady. Ale opět, já sám si zpětně testy neudělám, na lumbálce jsem nikdy nebyl, krev jen na tu boreliosu. Ono je ve výsledku asi jedno, co všechno jsem měl, problém je ale ten, že už je to dýl jak půl roku a s těma očima mám šílené stavy. Přes to léto ukrutně bolely a trpěl jsem tím stáčením očí vsloup, když to nucení stáčet ty oči bylo moc, měl jsem z toho ty tlaky až hučení a takové tranzy (bytí bez sebe prostě, jen v tom tlaku hlavy), teď v záři mi začalo vše blikat bíle, co vidím ve tmě; masivní bolesti okohyb. svalů, mívám okolo 3 vteřinových výpadků zraků. Prostě se mi vše zamlží až skoro do tmy a pak se to zase rozjasní. Také se někdy dívám třeba na auto, co jede a teď ty oči od něj neumím odtrhnout a vzrůstá šíleně tlak v hlavě, následně zavřu oči, vše se mi šíleně zatočí a přijde velký nával nevolnosti. Žádné léky kromě analgetik neberu (ze kterých mě už bolí pod levým žebrem, čili mě možná dříve zabijí než. účinky analgetik, než to, co se mi děje), ale .. + psychické následky - strašná únava, problémy se spaním, deprese a úzkosti (takové ty - nic nemá cenu, stejně to bude bolet už vždycky, už abych umřel, jsem zbytečný..). AD neberu, neboť nevěřím, že na silné bolesti očí má smysl brát AD a jen by to utvrdilo jiné lékaře - aha, AD, no, tak to je psychika.. Nepotkal jsem ale nikoho, kdo by měl takto zasáhlé oči (at covidem, borelkou, encef...). Nemá někdo tedy podobné zkušenosti a hlavně - jak a co jej z toho dostalo? Nebo čekám na oslepnutí? Díky moc za cokoliv, mail mám kdyžtak knihokluk91@seznam.cz -kdybych neodepsal, tak jsem se buď z těch bolestí zbláznil, nebo skočil už pod vlak.
» 18.11.2022
Ospravedlňujem sa, opravujem email
lenka.kurajdova432@azet.sk
» 18.11.2022
Ospravedlňujem sa, opravujem email
lenka.kurajdova432@azet.sk
» 18.11.2022
Dobrý deň, posielam email pre osobu, z 13.11.2022
lenka.kurajdova@azet.sk, facebook Lenka Heilerová
Vopred ďakujem, za vašu ochotu pomôcť a porozprávať sa
» 13.11.2022
Dobrý den.
Reaguji na pisatele článku z 10.9.2022. Mám podobnou zkušenost. Pokud chcete, zanechte mi kontakt a zkusím se s Vámi spojit.
