Novinky
Parazit pod lupou aneb Anatomie klíštěte
Věděli jste, že klíště není brouk, ale příbuzný pavouků? A že jeho zadní nohy jsou pokryté malými chloupky a zakončené malým drápkem? Možná toho o klíštěti nevíte mnohem víc. Poznat nepřítele je přitom klíč k účinné ochraně.
Žádný brouk ani zástupce krev sajícího hmyzu. To byste klíště urazili. Copak se podobá slunéčku sedmitečnému nebo, s prominutím, obyčejnému komárovi? Ixodes ricinus, tedy klíště obecné, patří do skupiny pavoukovců, tedy mezi pavouky, štíry, sekáče a roztoče.
Svědčí o tom už první pozornější pohled na jeho tělo. Malý parazit má totiž čtyři páry nohou, zatímco hmyz jen tři páry. Nohy klíštěte jsou pokryté drobnými chloupky a zakončené malým drápkem. To roztoči výrazně usnadňuje přichycení na trávu a jinou vegetaci a samozřejmě – i na procházející kořist.
Proč se drží jako klíště
- Tělo klíštěte se skládá z hlavové části a vlastního těla.
- Hlavovou část tvoří dvě makadla (palpy), dvě klepítka (chelicery) a chobotek (hypostom).
- V okamžiku nalezení vhodného místa pro přisátí klíště roztáhne makadla a vysune klepítka, kterými se zachytí v pokožce a poruší kožní kryt.
- Klíště poté začne klepítka zatahovat zpět, čímž velkou silou vtlačí do ranky chobotek. Ten je opatřený dozadu otočenými zoubky (podobně jako rybářská harpuna), které znesnadňují vytažení roztoče z kůže.
- Parazit navíc vylučuje sliny vytvářející v okolí chobotku „cementovou“ vrstvu, která také znesnadňuje odstranění klíštěte. Sliny dále zabraňují srážení krve a usnadňují klíštěti sání. Na rozdíl třeba od slin komárů však neobsahují látky způsobující otok a svědění.
Neviditelný lovec
Klíště oproti jiným parazitům není příliš hbitým lovcem a nemá ani křídla, která by mu usnadnila lov. Jeho předností je především nepatrná velikost a uzpůsobení těla.
Při číhané na teplokrevného hostitele vyleze klíště nejčastěji na vrcholek stébla trávy, kde se zachytí zadníma nohama a trpělivě čeká. Orientuje se pomocí chemických čidel pro oxid uhličitý, která má umístěná na předním páru nohou. Ty má roztažené ve vzduchu před sebou a vyčkává, až trávou projde zvíře nebo člověk. V ten okamžik se přichytí a dříve nebo později si na jeho těle najde vhodné místo k přisátí.
Hladový dospělý jedinec je přitom menší než sezamové semínko a snadno ujde pozornosti. Po nasátí ovšem dosahuje velikosti jednoho centimetru a více. V tomto případě však už klíště může přenést na svou kořist infekční onemocnění, nejčastěji klíšťovou encefalitidu nebo lymeskou boreliózu.
(holi)
Zdroj: animals.howstuffworks.com/arachnids/tick1.htm
Objednejte se na očkování právě teď
