Novinky
Různé vakcíny – různá forma ochrany. Jak to všechno funguje?
Očkování je součástí života každého člověka. Mnoho lidí však netuší, jak vlastně funguje a co se při něm děje v těle. Napovíme, jaké druhy vakcín se používají a proč se musí v případě některých osob od očkování upustit.
Princip očkování
Očkování funguje na bázi „vycvičení“ imunitního systému. Ten pak dokáže rozpoznat cizí škodlivé mikroorganismy (viry a bakterie) a může s nimi bojovat. Imunitní systém se toto naučí tak, že se části mikroorganismů dostanou plánovaně do těla a vyvolají obrannou reakci. Tělo je rozpozná jako nepřítele, začne produkovat protilátky, a navíc si bude tyto škodlivé mikroorganismy pamatovat do budoucna. V případě, že pak daná nemoc zaútočí, obranný systém si na ni vzpomene a zasáhne dřív, než se stihne v organismu rozšířit.
Na výběru záleží!
Živé oslabené vakcíny. Očkování může probíhat pomocí živých, ale oslabených virů a bakterií. Díky tomu, že jsou v takovém stavu, nevyvolají onemocnění, ale poslouží právě jako „trénink“ imunitního systému. Výhodou je dobrý účinek takového očkování a často celoživotní ochrana. Nevýhodou pak to, že nemůže být použito u osob s oslabenou imunitou.
Příklady očkování: spalničky, příušnice, zarděnky, plané neštovice.
Inaktivované vakcíny. Ty obsahují usmrcené viry nebo bakterie. Přestože se do těla dostanou neživé mikroorganismy, tělo je i tak schopné si je zapamatovat a s jejich živými formami v budoucnu bojovat. Toto očkování je bezpečnější než živé vakcíny, ale musí probíhat ve více dávkách, aby bylo účinné.
Příklady očkování: žloutenka typu A, dětská obrna, vzteklina.
Subjednotkové vakcíny. V těchto látkách se nacházejí mikroorganismy štěpené na menší částice. To sice výrazně snižuje případné nežádoucí účinky, ale ne každou vakcínu jde připravit tímto způsobem.
Příklady očkování: žloutenka typu B, chřipka, haemophilus influenzae typu b, pneumokokové infekce.
Toxoidová vakcína. Některé bakterie škodí organismu tím, že do něho vypouštějí jedovaté toxiny. V určitých případech je možné tyto toxiny deaktivovat, tedy usmrtit, a poté ve formě očkování dostat do těla. Organismus je pak v případě nemoci schopen bojovat i s živými toxiny.
Příklady očkování: tetanus, záškrt.
(pak)
Zdroj:
www.publichealth.org
